zmocněnec

Czech

Etymology

From zmocněný +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈzmot͡sɲɛnɛt͡s]

Noun

zmocněnec m anim (feminine zmocněnkyně)

  1. chargé d’affaires, representative, proxy

Declension
Declension of zmocněnec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative zmocněnec zmocněnci
genitive zmocněnce zmocněnců
dative zmocněncovi, zmocněnci zmocněncům
accusative zmocněnce zmocněnce
vocative zmocněnče zmocněnci
locative zmocněncovi, zmocněnci zmocněncích
instrumental zmocněncem zmocněnci

Derived terms
  • vládní zmocněnec m

Further reading
  • zmocněnec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zmocněnec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zmocněnec in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.