zkamenět

Czech

Etymology

From z- +‎ kamenět.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈskamɛɲɛt]

Verb

zkamenět pf (imperfective kamenět)

to turn into stone

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zkamenět, zkameněti	Active adjective	zkameněvší
Verbal noun	zkamenění	Passive adjective	zkameněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zkamením	zkameníme	—	zkameňme, zkamenějme
2nd person	zkameníš	zkameníte	zkameň, zkameněj	zkameňte, zkamenějte
3rd person	zkamení	zkamenějí, zkamení	—	—

The verb zkamenět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zkameněl	zkameněli	zkameněn	zkameněni
masculine inanimate	zkameněl	zkameněly	zkameněn	zkameněny
feminine	zkameněla	zkameněly	zkameněna	zkameněny
neuter	zkamenělo	zkameněla	zkameněno	zkameněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zkameněv
feminine + neuter singular	—	zkameněvši
plural	—	zkameněvše

Further reading

zkameněti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
zkameněti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
zkamenět in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.