vstřelit

Czech

Etymology

From v- +‎ střelit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈfstr̝̊ɛlɪt]

Verb

vstřelit pf

  1. to score
    Kdo vstřelil tu branku? ― Who scored the goal?

Conjugation
Conjugation
Infinitive vstřelit, vstřeliti Active adjective vstřelivší
Verbal noun vstřelení Passive adjective vstřelený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person vstřelímvstřelíme—vstřelme
2nd person vstřelíšvstřelítevstřelvstřelte
3rd person vstřelívstřelí——
The verb vstřelit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate vstřelilvstřelilivstřelenvstřeleni
masculine inanimate vstřelilyvstřeleny
feminine vstřelilavstřelena
neuter vstřelilovstřelilavstřelenovstřelena
Transgressives present past
masculine singular —vstřeliv
feminine + neuter singular —vstřelivši
plural —vstřelivše

Further reading
  • vstřeliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vstřeliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vstřelit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.