vokativní

Czech

Etymology

From vokativ +‎ -ní.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvokatɪvɲiː]
  • IPA(key): [ˈvokatiːvɲiː]
  • Hyphenation: vo‧ka‧tiv‧ní

Adjective

vokativní (not comparable)

  1. (grammar) vocative

Declension
Declension of vokativní (soft)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative vokativní vokativní vokativní
genitive vokativního vokativní vokativního
dative vokativnímu vokativní vokativnímu
accusative vokativního vokativní vokativní vokativní
locative vokativním vokativní vokativním
instrumental vokativním vokativní vokativním
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative vokativní vokativní vokativní
genitive vokativních
dative vokativním
accusative vokativní vokativní
locative vokativních
instrumental vokativními

Further reading
  • vokativní in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vokativní in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vokativní in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.