věstit

See also: vestit, věštit, vēstīt, and veštiť

Czech

Alternative forms

věštit

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvjɛscɪt]

Verb

věstit impf (perfective vyvěstit)

to forbode, to presage, to predigt

Conjugation

Conjugation

Infinitive	věstit, věstiti	Active adjective	věstící
Verbal noun	věštění	Passive adjective	věštěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	věstím	věstíme	—	věsťme, věstěme
2nd person	věstíš	věstíte	věsť, věsti	věsťte, věstěte
3rd person	věstí	věstí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive věstit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	věstil	věstili	věštěn	věštěni
masculine inanimate	věstil	věstily	věštěn	věštěny
feminine	věstila	věstily	věštěna	věštěny
neuter	věstilo	věstila	věštěno	věštěna

Transgressives	present	past
masculine singular	věstě	—
feminine + neuter singular	věstíc	—
plural	věstíce	—

Related terms

věrozvěst m
věstitel m
věstívat
vyvěstit
zvěstit
zvěstovat

Further reading

věstiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
věstiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.