věštba

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech věščba, from Proto-Slavic *věščьba. Equivalent to věštit +‎ -ba.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvjɛʒdba]
  • Hyphenation: věšt‧ba

Noun

věštba f

  1. divination

Declension
Declension of věštba (hard feminine reducible)
singular plural
nominative věštba věštby
genitive věštby věšteb
dative věštbě věštbám
accusative věštbu věštby
vocative věštbo věštby
locative věštbě věštbách
instrumental věštbou věštbami

Further reading
  • věštba in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • věštba in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.