věřitel

Czech

Etymology

From věřit +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvjɛr̝ɪtɛl]
  • Rhymes: -ɪtɛl

Noun

věřitel m anim (feminine věřitelka, věřitelkyně)

  1. creditor
    Synonym: kreditor
    Antonym: dlužník

Declension
Declension of věřitel (soft masculine animate)
singular plural
nominative věřitel věřitelé
genitive věřitele věřitelů
dative věřitelovi, věřiteli věřitelům
accusative věřitele věřitele
vocative věřiteli věřitelé
locative věřitelovi, věřiteli věřitelích
instrumental věřitelem věřiteli
  • věřitelský

Further reading
  • věřitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • věřitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • věřitel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.