organický

Czech

Etymology

From Latin organicus +‎ -ický.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈorɡanɪt͡skiː]
  • Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

organický

  1. (chemistry) organic
    Antonym: anorganický

Declension
Declension of organický (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative organický organická organické
genitive organického organické organického
dative organickému organické organickému
accusative organického organický organickou organické
locative organickém organické organickém
instrumental organickým organickou organickým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative organičtí organické organická
genitive organických
dative organickým
accusative organické organická
locative organických
instrumental organickými

Further reading
  • organický in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • organický in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.