odsouzený

See also: odsouzeny

Czech

Etymology

From odsouzen +‎ -ý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈotsou̯zɛniː]

Adjective

odsouzený

  1. convicted

Declension
Declension of odsouzený (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative odsouzený odsouzená odsouzené
genitive odsouzeného odsouzené odsouzeného
dative odsouzenému odsouzené odsouzenému
accusative odsouzeného odsouzený odsouzenou odsouzené
locative odsouzeném odsouzené odsouzeném
instrumental odsouzeným odsouzenou odsouzeným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative odsouzení odsouzené odsouzená
genitive odsouzených
dative odsouzeným
accusative odsouzené odsouzená
locative odsouzených
instrumental odsouzenými

Noun

odsouzený m anim

  1. convict (convicted of a crime)

Declension
Declension of odsouzený (hard masculine animate adjectival)
singular plural
nominative odsouzený odsouzení
genitive odsouzeného odsouzených
dative odsouzenému odsouzeným
accusative odsouzeného odsouzené
vocative odsouzený odsouzení
locative odsouzeném odsouzených
instrumental odsouzeným odsouzenými

Further reading
  • odsouzený in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • odsouzený in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • odsouzený in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.