hádat

See also: hadat and hádať

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *gadati.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦaːdat]
  • Audio(file)

Verb

hádat impf (perfective pohádat or uhodnout or uhádnout)

  1. (intransitive) to guess
  2. (reflexive with se) to quarrel, to argue
    Jen neměl rád, když jsme se hádali s maminkou nebo se sebou navzájem. ― He did not like when we argued with mum or with each other.

Conjugation
Conjugation
Infinitive hádat, hádati Active adjective hádající
Verbal noun hádání Passive adjective hádaný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person hádámhádáme—hádejme
2nd person hádášhádátehádejhádejte
3rd person hádáhádají——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hádat.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate hádalhádalihádánhádáni
masculine inanimate hádalyhádány
feminine hádalahádána
neuter hádalohádalahádánohádána
Transgressives present past
masculine singular hádaje—
feminine + neuter singular hádajíc—
plural hádajíce—

Derived terms

See also

Further reading
  • hádati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hádati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hádat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.