bezdůvodný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bezdóvodný. By surface analysis, bez- +‎ důvod +‎ -ný.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbɛzduːvodniː]

Adjective

bezdůvodný (adverb bezdůvodně)

  1. groundless, reasonless, baseless, gratuitous
    Synonyms: bezpodstatný, neodůvodněný, zbytečný

Declension
Declension of bezdůvodný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative bezdůvodný bezdůvodná bezdůvodné
genitive bezdůvodného bezdůvodné bezdůvodného
dative bezdůvodnému bezdůvodné bezdůvodnému
accusative bezdůvodného bezdůvodný bezdůvodnou bezdůvodné
locative bezdůvodném bezdůvodné bezdůvodném
instrumental bezdůvodným bezdůvodnou bezdůvodným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative bezdůvodní bezdůvodné bezdůvodná
genitive bezdůvodných
dative bezdůvodným
accusative bezdůvodné bezdůvodná
locative bezdůvodných
instrumental bezdůvodnými

Derived terms
  • bezdůvodně
  • bezdůvodnost f

Further reading
  • bezdůvodný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bezdůvodný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bezdůvodný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.