вѣкъ

Old Church Slavonic

Etymology

From Proto-Slavic *věkъ.

Noun

вѣкъ • (věkŭ) m

  1. age

Declension
Declension of вѣкъ (o-stem)
singular dual plural
nominative вѣкъ
věkŭ		 вѣка
věka		 вѣци
věci
genitive вѣка
věka		 вѣкоу
věku		 вѣкъ
věkŭ
dative вѣкоу
věku		 вѣкома
věkoma		 вѣкомъ
věkomŭ
accusative вѣкъ
věkŭ		 вѣка
věka		 вѣкꙑ
věky
instrumental вѣкомъ
věkomŭ		 вѣкома
věkoma		 вѣкꙑ
věky
locative вѣцѣ
věcě		 вѣкоу
věku		 вѣцѣхъ
věcěxŭ
vocative вѣче
věče		 вѣка
věka		 вѣци
věci

Descendants
  • Bulgarian: век (vek)
  • Romanian: veac

Russian

Noun

вѣкъ • (věk) m inan (genitive вѣ́ка, nominative plural вѣка́, genitive plural вѣко́въ)

  1. Pre-1918 spelling of век (vek).

Usage notes
  • See век (vek) for additional frozen forms.

Declension
Pre-reform declension of вѣкъ (inan masc-form velar-stem accent-c irreg) 
singular plural
nominative вѣ́къ
vě́k		 вѣка́△
věká△
genitive вѣ́ка
vě́ka		 вѣко́въ
věkóv
dative вѣ́ку
vě́ku		 вѣка́мъ
věkám
accusative вѣ́къ
vě́k		 вѣка́△
věká△
instrumental вѣ́комъ
vě́kom		 вѣка́ми
věkámi
prepositional вѣ́кѣ
vě́kě		 вѣка́хъ
věkáx

△ Irregular.

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.