říkat
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech řiekati.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈr̝iːkat]
Audio (file) - Hyphenation: ří‧kat
Conjugation
Conjugation
| Infinitive | říkat, říkati | Active adjective | říkající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | říkám | říkáme | — | říkejme |
| 2nd person | říkáš | říkáte | říkej | říkejte |
| 3rd person | říká | říkají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive říkat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | říkal | říkali | říkán | říkáni |
| masculine inanimate | říkaly | říkány | ||
| feminine | říkala | říkána | ||
| neuter | říkalo | říkala | říkáno | říkána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | říkaje | — |
| feminine + neuter singular | říkajíc | — |
| plural | říkajíce | — |
Derived terms
- naříkat
- nařknout
- odřeknout
- odříkat
- podřeknout
- prořeknout
- přeřeknout
- uřknout
- vyříkat
- vyřknout
- zařeknout
- zaříkat
- zřeknout
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.