úředník

See also: urednik

Czech

Alternative forms
  • úřadník, ouředník

Etymology

Inherited from Old Czech úřědník, from Proto-Slavic *urędьnikъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈuːr̝ɛdɲiːk]
  • Audio(file)

Noun

úředník m anim (feminine úřednice)

  1. clerk (one working with records etc.), official

Declension
Declension of úředník (velar masculine animate)
singular plural
nominative úředník úředníci
genitive úředníka úředníků
dative úředníkovi, úředníku úředníkům
accusative úředníka úředníky
vocative úředníku úředníci
locative úředníkovi, úředníku úřednících
instrumental úředníkem úředníky

Further reading
  • úředník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • úředník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • úředník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.